Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Paranormal tým: Vyšetřování na statku Pohádka

 
úterý, 23. července 2019, 10:22

Historie se stala. A to jak se o ní vypráví, píše, učí, je již její druhý život, který se jí snaží popsat tak, aby co nejlépe odpovídala představám skutečnosti, nikoli faktům. Přičemž pokud danou historickou událost nemáte podloženou kamerovými záběry, přímými popisy svědků, je složité se do dané původní skutečnosti strefit.

Pověsti mají tu výhodu, že z historických faktů těží podobně jako historické filmy ze skutečnosti. Nějaký pravdivý základ tam vždy je. Například že Václav IV. dostal infarkt, když se dozvěděl o husitské revoluci. Nebo že Julio Caesar markýz d'Austria brutálně zavraždil Markétu Pichlerovou na Krumlovském panství. To ostatní, omáčka okolo, už může být jen pověstí vytvořenou vyprávěním.

My jako Paranormal tým jsme od počátku vystavováni pověstem v kulisách reálného světa. A naší prací je, ať již skrze měření, či historické bádání, přijít na to, jak moc je ta či ona událost skutečná. A když se zadaří, dokážeme lidem říct, co je faktem a co fikcí.

Velice zajímavý případ pro rozkrytí faktu od fikce pro nás byla Pohádka. Přesněji nikoli specifický kulturní žánr, ale statek v šumavských kopcích, který pro svou idylku toto přízvisko dostal. Německy se mu říká Christelhoff.

Kontroverznější název pro Pohádku existovat nemůže. Tamní historie i legendy totiž odpovídají čemukoli, ale rozhodně ne pohádce. Podle nich se jedná o údajné prokleté místo čarodějnicí, kde žila rodina Pangerlů, kteří tu měli postupně zešílet a pozabíjet se. Poté, kdy tu dlouho nikdo nebyl, dům zakoupil Ivan Roubal, kterého toto místo změnilo v sériového vraha. Od jeho uvěznění, kdo sem přijde, přenocuje tu, je proklet a odnáší si stigma smůly a blízké smrti.

Tento krátký odstavec skvěle sjednocuje veškeré informace do jednoho celku. Když jsme na místě před lety vyšetřovali poprvé, nebylo naším cílem informace rozplétat, ale dokazovat, zda zde skutečně existuje něco paranormálního. Tím, že se nám tehdy podařilo nitky rozmotat, byl pro nás úspěch, v němž jsme předběhli dobu o zhruba dva až tři roky, než jsme se přeorientovali na spíše skeptický typ vyšetřování.

Tak se do toho ponořme. Díky rozhovorům s místními pamětníky, studiu kroniky, různých dokumentů, ať úředních, nebo historických, ale i díky osobnímu poznání fyzického místa Pohádky, jsme složili zcela odlišný a minimálně mnohem skutečnější příběh statku Pohádka, zbavený většiny fiktivních nánosů.

Co se týče upálení čarodějnice, tam jsme s jejím potvrzením objektivně neuspěli. Jestli tam nějaká taková událost byla, nepovedlo se nám ji fakticky doložit přesně k tomuto statku. Dokonce i doložení požáru v květnu 1828 ve Strážově je těžší oříšek, než jsme původně předpokládali. Co ale víme je, že statek Pohádka patřil značnou část historie rodině Pangerlů. Vznikl na daném místě dle záznamů v archivech, roku 1794.

Co můžeme fakticky vyloučit jako mýtus, je to, že se na Pohádce Pangerlovi povraždili a zbytek ze strachu z prokletí utekl. To je jasná legenda. Pangerlovi skutečně Pohádku opustili. Ale ne kvůli kletbě či vraždám, ale kvůli Benešovým dekretům. Byli to pohraniční Němci, a jak víme, ti tady po druhé světové válce již neměli v republice místo.

Že pak Pohádka byla dlouho opuštěná, též není jisté, podle několika místních tam i poté žili lidé. Jestli zažili něco paranormálního, ale není možné potvrdit, protože svědectví se od nich do dnešních dnů nedochovala.

Původně jsme operovali s faktem, že Ivan Roubal obýval statek Pohádka načerno. Jenže opak se stal pravdou a celý dům měl legálně zaopatřený a chtěl na svém rozlehlém pozemku chovat jeleny. Jenže to mu úřady v 90. letech nepovolily, a tak se rozhodl pro chov malých vietnamských vepřů. Pro ty už měl připravený chlívek v hospodářské části stavení (stojí dodnes).

Říká se, že byl údajně milý a hodný, dodnes to o něm někteří místní starousedlíci tvrdí. Jiní ale dodávají, že problematický byl od začátku. Jeho kůň se nehlídaný potuloval po okolních kopcích a cizích pozemcích. Lidé, co ho lépe poznali, z něj měli strach. Tolik k němu můžeme říct dle jednotlivých svědectví. Ivan Roubal byl prostě podivín. Tak by šla shrnout jeho osoba předtím, než se stal usvědčeným sériovým vrahem.

Že na Pohádce měl zabít desítky lidí, je pravděpodobně nepravda. Zároveň ale nemůžeme říct, že se zde žádná jeho vražda nestala. Pravděpodobné jsou dvě, ale těla se nikdy nenašla.

Poslední z původních legend nám tak zůstává kletba ohledně nocování. Když jsme na Pohádku poprvé jeli, strašili nás lidé příběhem tří přátel, co tam přespali, a pak všichni do měsíce za různých okolností tragicky zahynuli. Každý ale, kdo na Pohádku přijede, musí uznat, že je to jeden velký mýtus. Pohádka je i dnes posetá důkazy mnoha návštěv, co se zde dobře vyspaly a pokračovaly na své cestě. Dle vzkazů sem někteří jezdí i opakovaně. Takže sama přítomnost zde tuto legendu vyvrátila, což můžu potvrdit dnes od počítače, když tu jsem díky Bohu v pořádku a zdráv šest let od první návštěvy. Ano, někdy i tak málo stačí k odhalení pravdy.

Co se paranormální aktivity týče, tak s její přítomností nebo nepřítomností to tak jednoznačné není. Kvůli bažině a velké vlhkosti v okolí je zde velice složité cokoli monitorovat, protože teploty se tu chovají chaoticky. Na metru čtverečním může být i o osm stupňů odlišná teplota než na jiném místě okolo vás. To má ovšem racionální důvod.

Na druhou stranu, dle svědectví různých filmařů, jim tu opakovaně vypadávala technika, kterou pak velice náročně opětovně zprovozňovali.

Náš spolek tu ducha neviděl ani před lety a pobyt zde neměl žádný psychologický efekt na naše chování a jednání.

Na Pohádku se nicméně plánujeme po šesti letech vrátit a dodělat to, co jsme tehdy nestihli. Dokončit dokumentární film, v němž zajímavě odprezentujeme fakta, která máme, i noc, co tu prožijeme.

Napsal(a) Ondřej Bezouška (Paranormal tým)

Kam dál?

Aktualizováno 1. srpna 2019, 11:27

SOUTĚŽ: Hlasuj pro nejpovedenější fotku z dovolené! Nejlepší snímky...

úterý, 9. července 2019, 09:27

Nenechávej si fotky z letních radovánek jen pro sebe a poděl se o ně i s dalšími Drbňáky. Autoři tří nejlepších fotek, které...

Farmář z Plzeňska: Krávy vinou sucha nemají na loukách co spásat

pondělí, 22. července 2019, 13:02

Dobytek na pastvinách na jihu Plzeňska už nemá vinou sucha téměř co spásat. Pokud krávy chodí jen po holé zemi, začnou bučet a...

Lyžařský areál Špičák opravuje erozi svahů šumavským kompostem

neděle, 21. července 2019, 10:55

Sportovní areál Ski&Bike Špičák opravuje nerovnosti na svazích a erozní rýhy na sjezdovkách speciální kompostem z luk v Národním...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Zafranović chystá film o Dubčekovi, Brežněva ztvární Depardieu

Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu. Novinářům o tom informoval producent Andrej Antonio Leca. Natáčení filmu je plánované na rok 2021, o rok později by měl mít světovou premiéru.

Denně dělám i třináct operací, říká plastický chirurg Měšťák

I třináct operací denně stihne plastický chirurg Jan Měšťák, který v pondělí oslaví 75. narozeniny. Za rok jich udělá kolem pěti stovek, pracuje i v sobotu, řekl v rozhovoru. Nejnáročnější a nejzodpovědnější pro jsou podle něj operace nosů, lidem ale nejvíc mění život.

Cibule stojí dvojnásobek než loni, zdražil i květák či brambory

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni, o více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily máslo, vejce, cukr a ovoce. Vyplývá to z červencových průměrných cen, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistici každý měsíc sledují a zveřejňují ceny šesti desítek potravin.