Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jaký byl rok 1939 pro Plzeň, představuje výstava

 
čtvrtek, 25. dubna 2019, 14:09

Osudový rok 1939 a město Plzeň, to je název nové výstavy, která zavede návštěvníky do doby, kdy se lidé museli smiřovat s nastalou změnou poměrů, postupným omezováním jejich svobody či všudypřítomným strachem, přiblíží také, jak se Plzeňané s touto dobou smiřovali. Expozice, kterou připravili Daniel Malý a Štěpánka Skálová z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, je k vidění do 30. května v mázhauzu historické radnice na náměstí Republiky 1.

Výstava kromě plzeňských událostí připomíná i Mnichovskou krizi, cestu k okupaci či osudový 15. březen 1939.

Opomenuta není ani plzeňská Škodovka, která patřila už ve 30. letech minulého století mezi hlavní opory československého zbrojního průmyslu. Tak jako Československo byla plzeňská Škodovka dne 15.  března 1939 obsazena v rámci okupace německým vojskem a bylo zřejmé, že Němci budou chtít tento strategický podnik pro své účely zcela ovládnout. Zvláštní němečtí jednatelé, kteří byli do Plzně vysláni, měli získat do svých rukou kontrolní balík škodováckých akcií skrze brněnskou zbrojovku. To se jim prakticky povedlo a ještě v roce 1939 se Škodovka díky různým propojením dostala pod vliv Göringových Říšských závodů. Němcům se tak podařilo ovládnout podnik plně pro své budoucí zbrojní a hospodářské potřeby.

Plzeň byla se svými Škodovými závody pro nacisty především důležitým hospodářským centrem, které se mělo stát jednou z hlavních opor válečné výroby nejenom v rámci Protektorátu Čechy a Morava, ale samotné Německé říše. Právě z tohoto důvodu se stala Plzeň během válečných let také jedním z cílů náletů spojeneckého letectva, které se snažilo vyřadit závody z provozu.

K vidění je také například dobové oblečení žen, které nosily na procházku do města, psací stroj a další rekvizity z dané doby.

Napsal(a) Adriana Jarošová | Foto Adriana Jarošová

Štítky Plzeň, historie, 1939,

Kam dál?

Nová expozice v zoo Plzeň ukazuje zvířata žijící na stromě

středa, 24. dubna 2019, 14:01

Plzeňská zoologická zahrada otevřela novou expozici, která přibližuje živočišná společenstva obývající starý strom. Kolem...

Přeštice kompletně opraví za padesát milionů korun známý Modrý dům

úterý, 23. dubna 2019, 07:01

Sedmitisícové Přeštice kompletně opraví za zhruba 50 milionů korun známý Modrý dům, bývalé sídlo vedení podniku Prefa u...

Sucho v Česku ohrožuje kvalitu piva

pondělí, 22. dubna 2019, 18:09

Sucho ohrožuje pivo. Sezónní výkyvy počasí a dlouhotrvající sucha totiž způsobují problémy v produkci sladovnického ječmene...

Díky sbírce vydala Iva Volková knihu. Pomůže pejskům v útulcích po...

pondělí, 22. dubna 2019, 17:55

Díky sbírce na internetovém portálu Hit Hit mohla Iva Volková, majitelka dočasného domova pro týrané pejsky Rafael o.p.s, vydat...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.