Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

FOTO: Bednáři ručně smolili sudy, dělají to dvakrát do roka

 
sobota, 13. dubna 2019, 10:29

Smolení dubových sudů, v nichž v plzeňských sklepích leží a dozrává Pilsner Urquell, si ve čtvrtek v areálu Plzeňského Prazdroje prohlédli návštěvníci společně se zástupci města. Společně tak přihlíželi činnosti pivovarských bednářů, kteří usilují o zápis na listinu světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Bednářské řemeslo je již na národním Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. A smolení sudů, které bednáři provádí dvakrát ročně, je jednou z jeho hlavních činností.

Osmičlenná parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje je pokračovatelkou slavné tradice, která sahá až do začátků výroby proslulého plzeňského ležáku. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v plzeňském pivovaru zhruba 150 bednářů. Prazdroj drží tradici tohoto řemesla zřejmě jako jediný pivovar na světě.

Bednáři se starají o ležácké sudy a dubové kádě. Díky jejich práci mohou dnešní sládci stále srovnávat pivo zrající v moderních cylindrokonických tancích s tím, které zraje a kvasí tradičním způsobem. Každoročně bednáři vyrobí další dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů. Celkem jich má pivovar stále kolem stovky, kádí je ve sklepích stejný počet. Bednáři v Plzni kromě toho vyrábějí malé pivní sudy o objemech do 50 litrů pro různé příležitosti.

Čtvrtek v pivovaru patřil smolení. Základním materiálem pro výrobu pivovarské smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Používá se směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Pivovarská smola vzniká společným povařováním různých druhů smoly, které trvá čtyři hodiny. Teplota smoly během vaření dosáhne 200 stupňů Celsia.

Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola. Poté se do sudů o objemu až 50 hektolitrů nalije zhruba 40 litrů 200 stupňů horké nové smoly, sud se tzv. štorcuje (převaluje), aby smola zatekla do všech pórů. Přebytečná tekutina se vylije a smola se nechá zaschnout při asi desetiminutovém kutálení, aby se rovnoměrně rozlila. Smola nesmí dodávat pivu žádnou příchuť.

Mezi každoroční jarní a podzimní činnosti bednářské party patří pravidelná údržba dubových sudů a kádí, výměna dřeva, tzv. dužin, čištění a smolení sudů, čištění kádí, veškerá manipulace se sudy a samozřejmě i výroba nových ležáckých sudů.

Napsal(a) Eva Barborková | Foto Martin Pecuch

Kam dál?

Plzeňské historické jádro oslaví třicáté narozeniny

sobota, 13. dubna 2019, 09:55

Plzeňské historické jádro letos oslaví třicáté narozeniny. Československá vláda jej svým nařízením prohlásila Městskou památkovou...

V plzeňském domě s Loosovými interiéry bude nové Pattonovo muzeum

sobota, 13. dubna 2019, 08:43

Vedení Plzně pracuje na přípravách nového Pattonova muzea. Je součástí jejího programového prohlášení koalice, které zveřejnila...

Plzeňská zoo chová jako jediná zoo v Česku kolibříky

čtvrtek, 11. dubna 2019, 15:00

Plzeňská zoologická zahrada získala do své expozice tři kolibříky Amaziliiny. Drobné ptáčky, kteří dorůstají hmotnosti pěti gramů...

Návrh zákona o hromadných žalobách se posouvá vpřed

čtvrtek, 11. dubna 2019, 14:56

Připravovaný zákon o hromadných žalobách, který má pomoci nejen českým spotřebitelům vymáhat svá práva a peníze, dostal podobu...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.