Neděle, 26. května 2019, 23:33, aktualizováno 27. května 2019, 2:33
České volby do Evropského parlamentu znovu vyhrálo vládní hnutí ANO, bude mít šest europoslanců o dva více než dosud. Za ním skončila ODS se čtyřmi europoslanci, která počet mandátů zdvojnásobila. Třetí místo obsadili Piráti se třemi europoslanci. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL, komunisté jen jednoho oproti dosavadním třem. ČSSD zastoupení v europarlamentu ztratila, stejně jako Svobodní. Podle Hamáčka se vedení strany bude soustředit na přípravu na krajské volby. Ty by se měly konat příští rok.
ANO zvítězilo se ziskem 21,18 procenta hlasů, minulé eurovolby před pěti lety vyhrálo díky 16,13 procenta. Premiér Andrej Babiš řekl, že výsledek považuje za úspěch, protože proti hnutí "jela intenzivní kampaň". "Těch mýtusů, co na nás bylo použito," kritizoval. Zmínil, že řada kritických informací se objevila v médiích i v první den hlasování. Všichni političtí konkurenti podle šéfa ANO pracovali s "antibabišem" a mrzí ho, že s tím nepřestali ani po vyhlášení výsledků.
Antikampaň byla podle Babiše vylhaná a velice intenzivní. "Ale vyhráli jsme, je to skvělé, znovu všem děkuji. Já jsem to bral jako nějaký indikátor, jestli naše vláda funguje. A myslím, že vláda funguje skvěle, má výsledky, není důvod mít obavy o budoucnost naší země," konstatoval premiér.
ODS si polepšila na 14,54 procenta hlasů (7,67 procenta v roce 2014). Podle předsedy Petra Fialy dali voliči najevo nesouhlas s premiérem Andrejem Babišem (ANO). "Země má naději na změnu," uvedl při vyhlášení výsledků. ODS podle něj splnila svoje předsevzetí a dalším cílem je pro ni vítězství ve sněmovních volbách.
"Gratuluji i vítězi voleb, ale doufám, že to bylo naposledy," řekl Fiala a poděkoval voličům. Na dotaz o spolupráci s ostatním opozičními stranami na pozdější tiskové konferenci uvedl, že ODS je připravena bavit se o různých formách spolupráce. O tom, že voliči nejsou spokojeni se současnou vládou, podle Fialy svědčí i volební účast výrazně vyšší než při minulých volbách, kdy došla méně než pětina voličů.
"Nalilo nám to více krve do žil a budeme ještě usilovněji pracovat na tom, abychom uspěli i v dalších volbách v ČR a abychom iniciovali skutečnou reformu EU," uvedl Zahradil. Výsledek je podle něj významný jak pro vnitropolitickou situaci v Česku, tak pro budoucnost Evropské unie. Ukazuje se podle něj, že ODS představuje životaschopnou alternativu vládě, zejména Babišovi a hnutí ANO. "I alternativu těm dvěma krajním extrémům, které dnes zápasí o budoucí podobu evropské integrace, těm, kteří chtějí vystoupit z EU nebo ji chtějí rozpustit, i alternativu vůči těm, kteří chtějí pokračovat za každou cenu v bezuzdné integraci," uvedl.
Pro Piráty hlasovalo 13,95 procenta voličů (4,78 procenta). Koalice Starostů s TOP 09 jeden mandát ztratila a spadla na 11,65 procenta (15,95 procenta).
SPD při své premiéře získala 9,14 procenta hlasů. Za hnutí byli zvoleni lídr Ivan David a generál Hynek Blaško, který byl na osmém místě kandidátky. "Jeden mandát by bylo zklamání, dva mandáty jsou přesně pode plánu," řekl Tomio Okamura na tiskové konferenci chvíli po vyhlášení výsledků voleb. "Chtěl bych poděkovat všem našim voličům, že nám dali důvěru, a že se můžeme odteď přímo zúčastnit práce v Evropském parlamentu," doplnil.
SPD se podle Okamury ihned zapojí do práce v Evropském parlamentu. "Již ve středu máme první zasedání naší frakce," uvedl předseda. Spolupráci s dalšími českými europoslanci Okamura v budoucnu nevylučuje. "Na prospěšných tématech pro českou republiku chceme spolupracovat se všemi českými europoslanci," řekl Okamura. SPD je podle něj strana, která nerozděluje, ale naopak ji spojuje. "My chceme spolupracovat s ostatními na dobrých tématech pro Českou republiku," doplnil.
KDU-ČSL dostala 7,24 procenta (9,95 procenta v roce 2014). KSČM klesla na 6,94 procenta (10,98 procenta). ČSSD volilo pouze 3,95 procenta lidí (14,17 procenta). Jednomístné zastoupení v Evropském parlamentu ztratili Svobodní, které nyní volilo jen 0,65 procenta lidí.
Politické subjekty, které ve volbách do Evropského parlamentu získaly hlasy alespoň jednoho procenta voličů, dostanou od státu na úhradu volebních nákladů 30 korun za každý hlas. Konkrétně ANO 15 070 290 korun, ODS 10 346 550 korun, Piráti 9 925 320 korun, STAN/TOP 09 8 286 600 korun, SPD 6 501 540 korun, KDU-ČSL 5 151 690 korun, KSČM 4 938 720 korun, ČSSD 2 809 920 korun, Hlas 1 693 470 korun a ANO, vytrollíme europarlament 1 111 380 korun.
Letošní volby do Evropského parlamentu obmění Sněmovnu. V eurovolbách uspěli tři dosavadní poslanci Radka Maxová (ANO), Veronika Vrecionová (ODS) a Mikuláš Peksa (Piráti). V české dolní komoře proto končí.
Za předsedkyni sociálního výboru Maxovou by měl do Sněmovny nastoupit radní Husince na Prachaticku Ondřej Babka a za místopředsedkyni zemědělského výboru Vrecionovou bývalý poslanec a ministr Petr Bendl. Místopředsedu evropského výboru Peksu by měl v dolní komoře nahradit datový analytik František Navrkal.
Do vrcholné evropské politiky mohlo proniknout až 12 současných českých poslanců. Na evropské kandidátky je zařadilo šest z devíti sněmovních stran, výjimkami byly ČSSD, TOP 09 a hnutí STAN.
Martina Dlabajová (42; bezpartijní) - Od července 2014 je europoslankyní, v EP je místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu a členkou výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Předtím, než byla před pěti lety poprvé zvolena, vedla Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje. Patří mezi nejaktivnější české poslance EP, podle webu Mepranking.eu byla zpravodajkou u 14 a stínovou zpravodajkou pro 42 legislativních návrhů. Po gymnáziu odešla studovat do Itálie, absolvovala politické vědy se specializací na EU na Padovské univerzitě. Od roku 2000 vedla vlastní poradenskou firmu, specializovanou na česko-italskou spolupráci. Před 15 lety se podílela na vybudování zastoupení Zlínského kraje v Bruselu.
Martin Hlaváček (39; bezpartijní) - Manažer, například mezi roky 2013 a 2015 působil jako člen představenstva a ředitel vnějších vztahů v tabákové společnosti Philip Morris. Absolvoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, studoval i na univerzitě ve španělské Seville. Po škole zamířil do diplomacie, působil na české ambasádě v Aténách, v roce 2005 přešel na stálé zastoupení ČR v Bruselu, kde vedl úsek zemědělství a životního prostředí. Podílel se na vyjednávání společné zemědělské politiky EU nebo zajištění ochrany tradičních českých produktů. Od ledna do října 2012 byl náměstkem ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), poté zamířil do soukromého sektoru.
Dita Charanzová. Foto: ANO
Dita Charanzová (44; bezpartijní) - Od července 2014 je poslankyní EP a místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Od listopadu 2018 je místopředsedkyní evropské frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE). Pochází z diplomatické rodiny, její otec byl generálním konzulem ČR v Petrohradě. Vystudovala pražskou VŠE a diplomatickou školu v Madridu. Podílela se na přípravách na přistoupení k EU, v letech 2005 až 2009 působila na stálém zastoupení ČR při EU, kde mimo jiné řídila tým odpovědný za obchodní a rozvojovou politiku. Během českého předsednictví unii předsedala výboru Rady EU pro obchodní politiku. Za svoje aktivity v zahraniční politice získala v březnu 2016 Cenu poslanců Evropského parlamentu.
Ondřej Knotek (34; ANO) - Manažer kvality ve strojírenské firmě v Tachově, někdejší radní v Mariánských Lázních (2014 až 2018), do roku 2015 vedl mariánskolázeňskou organizaci Pirátů. Po gymnáziu vystudoval chemické inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické, poté působil rok policie, mimo jiné jako kriminalista na protidrogovém oddělení, pak pracoval v Praze ve farmaceutické firmě. Od roku 2012 žije v Mariánských Lázních, kde stál u zrodu zdejších Pirátů a na podzim 2014 je překvapivě dovedl k vítězství v komunálních volbách i do čela města. Se stranou se rozešel v červnu 2015 kvůli "hodnotovému rozkolu", poté vstoupil do hnutí ANO.
Ondřej Kovařík (38; bezpartijní) - Hlavní poradce delegace ANO v Evropském parlamentu, asistent europoslankyně Dity Charanzové. Absolvoval mezinárodní vztahy na pražské Vysoké škole ekonomické, studoval na prestižní francouzské škole pro úředníky ENA. Pracoval na Úřadu vlády ČR, kde se podílel na organizaci českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2009, byl zástupcem ředitele odboru logistiky a organizace. Od listopadu 2010 do dubna 2013 byl ředitelem kanceláře prvního náměstka ministra obrany, nejprve Jiřího Šedivého a poté i Vlastimila Picka.
Radka Maxová (50; ANO) - Členka Poslanecké sněmovny (od října 2013), od letošního dubna místopředsedkyně jihočeské organizace ANO, předtím byla od roku 2012 její předsedkyní. Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, poté učila na střední škole v Chrudimi. Po přestěhování na jih Čech pracovala v České zemědělské a potravinářské inspekci a poté jako manažerka, působila v potravinářském průmyslu nebo kosmetické firmě. Předtím, než se stala poslankyní, byla ředitelkou jakosti v Kosteleckých uzeninách, které patří pod holding Agrofert. Od srpna 2012 do března 2013 byla místopředsedkyní ANO, od roku 2014 je zastupitelkou Tábora, od podzimu 2016 zasedá v zastupitelstvu Jihočeského kraje.
Evžen Tošenovský (63; ODS) - Poslanec EP (od července 2009), člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, místopředseda ODS (od ledna 2014). Bývalý primátor Ostravy a hejtman Moravskoslezského kraje. Rodák z Ostravy vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě, působil jako matematik-analytik ve Vítkovických železárnách a v letech 1991 až 1993 byl matematikem ve firmě Pike Electronic. V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva Ostravy a tři roky nato se stal primátorem. Odstoupil v prosinci 2000 po zvolení hejtmanem, jímž byl osm let. V letech 2001 až 2008 vedl Asociaci krajů ČR. Členem ODS je od roku 1991. Je ženatý, má dceru a syna.
Lídr ODS Petr Fiala při proslovu po vyhlášení výsledků. Foto: ODS
Alexandr Vondra (57; ODS) - Někdejší ministr zahraničí (září 2006 až leden 2007), později místopředseda vlády pro evropské záležitosti (leden 2007 až květen 2009). V letech 2006 až 2016 byl senátorem za Litoměřicko, mezi roky 2010 a 2012 byl též místopředsedou ODS. Patřil k významným disidentům, v roce 1987 podepsal Chartu 77 a o dva roky později se stal jejím mluvčím. Společně s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem vydával časopis Revolver revue. V roce 1989 byl jedním z autorů petice Několik vět. Za svou činnost byl vězněn na Ruzyni a na Pankráci.
V listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra. V letech 1992 až 1997 byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí, vedl český tým, který rozděloval československou zahraniční službu, byl také vyjednavačem při jednání s Německem o společné deklaraci a zahajoval rozhovory o přistoupení ČR k NATO. V letech 1997 až 2001 působil jako český velvyslanec ve Spojených státech. Z politiky odešel v roce 2012, zejména v důsledku kauzy Promopro, která se týkala podezřelých zakázek během českého předsednictví Radě EU.
Veronika Vrecionová (53; ODS) - Poslankyně (od 2017), předsedkyně Spolku pro obnovu venkova. Vystudovala obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické, v letech 1990 až 1993 pracovala v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla. Po mateřské dovolené pět let působila v neziskovém sektoru jako zástupkyně ředitele nadacě Patriae, souběžně byla zástupkyní ředitele sekretariátu v nadaci Forum 2000 (1996 až 1998). V letech 2002 až 2003 pracovala v personální agentuře. Podílela se na senátní kampani Jiřího Oberfalzera (2004) a Alexandra Vondry (2006). V letech 2006 až 2014 byla starostkou obce Přezletice. V roce 2010 byla zvolena senátorkou za Mělnicko, mandát neobhájila. V ODS je od roku 2005. Je vdaná, má syna a dceru.
Jan Zahradil (56; ODS) - Od května 2004 europoslanec, nyní je místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod. Kandidátku ODS pro volby do EP vedl už v letech 2004 a 2009. V březnu 2011 byl zvolen do čela Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a stal prvním Čechem s takovým postavením v EP. Ve funkci byl do prosince 2011, poté byl 2014 místopředsedou ECR (do 2014). Od roku 2010 je prezidentem celoevropské Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE) a loni v listopadu byl potvrzen jako vedoucí kandidát ECR na předsedu Evropské komise.
Vystudoval technologii vody a životního prostředí na VŠCHT. Po roce 1989 zasedal ve federálním parlamentu, po rozpadu Československa působil jako vedoucí zahraničního oddělení ODS (1993 až 1996), zahraničněpolitický poradce premiéra Václava Klause (1995 až 1997) nebo šéf oddělení evropské integrace úřadu vlády (1997). V červnu 1998 byl zvolen do Sněmovny. Od roku 1991 je členem ODS. V letech 2002 až 2004 a 2014 až 2016 byl prvním místopředsedou strany a v letech 2001 až 2002 místopředsedou. Opakovaně byl stínovým ministrem zahraničí, v prosinci 2002 se ucházel o post předsedy ODS po Klausovi.
Markéta Gregorová (26; Piráti) - Marketingová specialistka, předsedkyně Evropské pirátské strany, zastupitelka Brna (od 2018). Vystudovala mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně, poté se věnovala marketingu v technologické firmě a PR v neziskové organizaci. Neúspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny (2017), zastupitelstva Jihomoravského kraje (2016) i EP (2014). Členkou České pirátské strany je od roku 2012. Nyní je první místopředsedkyní jihomoravské krajské organizace a vedoucí stranického zahraničního odboru. Zpívá v kapele Definitivní Ententýk.
Piráti posílají do europarlamentu tři poslance. Foto: Piráti
Marcel Kolaja (38; Piráti) - Počítačový odborník, zabývá se svobodným softwarem a autorským právem. Do eurovoleb už neúspěšně kandidoval z druhého místa za předsedou strany Ivanem Bartošem v roce 2014, kdy Piráti těsně nepřekonali pětiprocentní hranici. Vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně, v letech 2010 až 2014 se ve straně věnoval evropským a mezinárodním záležitostem, poté přešel na komunální politiku. Od srpna 2012 do května 2013 byl čtvrtým místopředsedou Pirátů. V letech 2016 až 2018 byl předsedou spolku Otevřená města. Jako europoslanec se chce zaměřit na digitální agendu, informační technologie a na ochranu práv spotřebitelů.
Mikuláš Peksa (32; Piráti) - Poslanec (od 2017), místopředseda České pirátské strany i Evropské pirátské strany. Vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Během studia se specializoval na využití jaderné magnetické rezonance, později pracoval jako výzkumný pracovník, správce linuxových serverů a programátor. Ve Sněmovně je mimo jiné místopředsedou výboru pro evropské záležitosti, členem zahraničního výboru a místopředsedou podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Ve straně, jejímž členem je od roku 2013, je garantem zahraničního týmu, krátce byl místopředsedou poslaneckého klubu strany.
Luděk Niedermayer (53; TOP 09) - Europoslanec (od 2014), dosud byl členem hospodářského měnového výboru a výboru pro daňová rozhodnutí. Vystudoval operační výzkum a teorie systémů na nynější Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1991 nastoupil do Státní banky československé, kde pracoval v úseku správy aktiv a pasiv. Od ledna 1996 byl ředitelem odboru České národní banky, do jeho kompetence patřila správa devizových rezerv a provádění operací na peněžním trhu. Od února 1996 byl členem bankovní rady ČNB a od prosince 2000 viceguvernérem ČNB. Bankovní radu opustil v únoru 2008. Poté pracoval jako ředitel oddělení Consulting společnosti Deloitte.
Stanislav Polčák (39; STAN) - Europoslanec (od července 2014), vysokoškolský pedagog, advokát. Rodák ze Slavičína na Zlínsku vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. Od července 2004 do května 2005 vedl kancelář europoslance Tomáše Zatloukala (SNK ED), poté byl do června 2007 poradcem europoslankyně Jany Hybáškové (SNK ED). V letech 2002 až 2009 byl místostarostou obce Vysoké Pole na Zlínsku. V období 2010 až 2014 zasedal ve Sněmovně, poté byl zvolen do europarlamentu. V minulosti byl členem strany SNK Evropští demokraté. V roce 2008 vstoupil do STAN, kde byl v letech 2009 až 2017 místopředsedou (2011 až 2014 prvním místopředsedou). Je svobodný.
Jiří Pospíšil (43; TOP 09) - Europoslanec (od 2014) a předseda TOP 09 (od 2017). Bývalý ministr spravedlnosti, v letech 2006 až 2009 ve vládách Mirka Topolánka (ODS), a poté opět mezi roky 2010 až 2012 v kabinetu Petra Nečase (ODS). Byl členem ODA (1994 až 1998), poté vstoupil do ODS, jejímž byl mezi roky 2010 až 2014 místopředsedou. Občanské demokraty opustil v lednu 2014 a poté začal spolupracovat a kandidovat za TOP 09. Do této strany vstoupil v říjnu 2017 a měsíc později vystřídal v jejím čele Miroslava Kalouska.
Absolvent Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (1999) pracoval jako advokátní koncipient, právo též vyučoval. V roce 2002 byl poprvé zvolen za ODS do Sněmovny, v níž zasedal do června 2014, byl i místopředsedou dolní komory (2012 až 2013). V letech 2009 až 2010 byl děkanem plzeňských práv, zasedal rovněž v zastupitelstvu Plzeňského kraje (2000 až 2004 a 2012 až 2018). Od loňského října je pražským zastupitelem, ve volbách byl lídrem kandidátky STAN a TOP 09. Spolupracuje s mecenáškou umění Medou Mládkovou, která stojí za Museem Kampa.
Hynek Blaško (63; SPD) - Někdejší velitel Společných sil Armády ČR. Vystudoval vojenskou vysokou školu ve Vyškově, velel 4. brigádě rychlého nasazení a pak pracoval jako poradce náčelníka generálního štábu pro zahraniční věci. Působil také jako vojenský představitel ČR u Vrchního velitelství ozbrojených sil NATO v Evropě (SHAPE). Do výslužby odešel v roce 2012 v hodnosti generálmajora. Poté se angažoval v politice, zasedal v zastupitelstvu Vysočiny za Stranu práv občanů, za kterou také neúspěšně kandidoval ve sněmovních volbách v roce 2017. Loni se se ucházel o senátorský mandát na Chrudimsku.
Ivan David (66; SPD) - Lékař, psychiatr a bývalý ministr zdravotnictví za sociální demokracii (1998 až 1999). Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (FVL UK) v Praze. Pracoval ve II. fakultní nemocnici v Praze, na FVL UK, ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, v Psychiatrickém centru Praha a v pražské Thomayerově nemocnici. V letech 2005 až 2008 vedl Psychiatrickou léčebnu Bohnice, poté zde byl náměstkem. V roce 2018 krátce pracoval v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice. V roce 1990 vstoupil do levicového sdružení Levá alternativa, v letech 1993 až 2015 byl členem ČSSD, za niž mezi roky 1998 až 2002 zasedal v Poslanecké sněmovně. Loni na podzim neúspěšně kandidoval do Senátu za SPD v obvodu Praha 12.
Michaela Šojdrová (55; KDU-ČSL) - Europoslankyně (od 2014). Vystudovala zahradnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, poté se věnovala zahradní architektuře. Po roce 1990 složila státní zkoušky z francouzštiny a působila jako externí učitelka na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V letech 1996 až 2010 byla poslankyní. Od ledna 2007 do února následujícího roku vedla poslanecký klub KDU-ČSL. U lidovců je od září 1989; od května 2009 do listopadu 2010 roku byla první místopředsedkyní strany, kterou po rezignaci předsedy Cyrila Svobody krátce řídila. V roce 2004 stála u zrodu Sdružení žen KDU-ČSL. Před zvolením do EP půsopbila jako ředitelka odboru vnějších vztahů a inovací České školní inspekce.
Tomáš Zdechovský (39; KDU-ČSL) - Europoslanec (od července 2014), odborník na krizovou komunikaci. Rodák z Havlíčkova Brodu vystudoval vědu o sociální komunikaci v Římě na Papežské salesiánské univerzitě, studoval také na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (pedagogika volného času a obor pastoračně sociální asistent) a a mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Vedl společnosti Commservis a WIFI Czech Republic. Působil také jako mediální poradce na několika ministerstvech. Členem KDU-ČSL je od roku 2006. V EP se angažoval například v kauze chlapců Michalákových, kteří byli v Norsku odebráni jejich české matce. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.
Kateřina Konečná (38; KSČM) - Europoslankyně (od 2014); zastupitelka Nového Jičína (od 2010). V roce 2002 se v 21 letech stala nemladší českou poslankyní, v roce 2017 ji o měsíc a půl překonal Dominik Feri (TOP 09). Vystudovala obor hospodářská politika a správa a obor veřejná správa na Masarykově univerzitě v Brně a obor veřejná správa na Vysoké škole finanční a správní v Praze. Členkou KSČM je od roku 2005, loni v dubnu byla zvolena místopředsedkyní strany, neúspěšně kandidovala na předsedkyni. Poslankyní za Moravskoslezský kraj byla až do svého zovlení do EP před pěti lety (už předtím byla od května do července 2004 prozatímní europoslankyní).
