Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Dotační labyrint sportu, aneb státní financování je stále na míle daleko od koordinovaného a transparentního fungování

 
neděle, 5. května 2019, 17:52

Sport hraje ve společnosti velmi významnou roli a zaslouží si proto adekvátní finanční podporu. Tak zní začátek koncepce EU i ČR, i přesto je ale u nás sport dlouhodobě podfinancovaný. V dnešním článku si trochu přiblížíme, jak vlastně státní financování sportu funguje a jakým překážkám stále čelí.

Komu financování plyne a na co je možné žádat o finanční příspěvek?

Sportovní kluby a organizace u nás mají možnost získat dotace z několika zdrojů. Jednak ze státního rozpočtu a z rozpočtu územně samosprávních celků. Krom toho získávají sportovní organizace finance také ze sponzorství, z vlastní hospodářské činnosti a v neposlední řadě z členských a oddílových příspěvků. Zatímco profesionální sport se obvykle snadno ufinancuje z příspěvků sponzorů a výnosů z reklam, volnočasový a dobrovolný organizovaný sport je odkázaný především na finance ze státního rozpočtu.

Stát si jako svojí prioritou v zákoně stanoval hlavně dětský a mládežnický sport. Přesto vidíme, že velké částky dotací stále plynou na mnohé jiné účely. Kategorií, ve kterých mohou sportovní organizace žádat o dotaci je hned několik. Celkem se dotace poskytují v 10 tzv. programech, od sportovní reprezentace ČR, talentovanou mládež nebo organizace školního a univerzitního sportu přes činnost sportovních organizací a svazů, údržbu a provoz sportovišť, významné sportovní akce až po organizaci sportu ve sportovních klubech nebo pro veřejnost a podporu zdravotně postižených sportovců.

V roce 2018 žádalo o podporu jen v neinvestiční kategorii přes 4000 spolků. Největší částky tradičně plynou do sportů, které jsou atraktivní pro sponzory nebo které mají velký vliv a lobby. Příspěvky, které reálně plynou k žadatelům se nejčastěji pohybují od několika desítek až po několik stovek tisíc. V několika málo výjimkách se ale vyšplhali až do milionových sum, a to právě v případech velkých a vlivných organizací. Krom velkých sportovních svazů podporu nejčastěji dostali také atletické, fotbalové a hokejové kluby, sbory dobrovolných hasičů, oddíly sokolu a až následně další specializované sportovní kluby. V daleko menší míře a mnohem zanedbatelnější částky doputovalo do škol a univerzit, a to i přesto, že to jsou právě ony, které mohou ve velké míře přispět k rozvoji dětského a mládežnického sportu.

Podpora sportu je u nás v porovnání s EU mizivá

Objem dotací do sportu za poslední léta roste a pohybuje se v řádech miliard korun. I tak dál neustále slyšíme stížnosti ze strany funkcionářů o nedostatečných dotacích. Jak moc je u nás sport skutečně podfinancovaný? V porovnání států EU podle toho, kolik financí z veřejných zdrojů na sport dostane jeden obyvatel jsme na 3. místě od konce. Za námi už je jen Malta a Bulharsko. Zatímco ve Francii dostane každý občan přes 180 EUR, v Německu 60 EUR, u nás je to jen kolem 10 EUR. Krom toho, že je sport dlouhodobě podfinancovaný, je navíc také financován neefektivně. Se stejnou částkou bychom mohli dosáhnout mnohem lepších výsledků a dopadů, pokud by stát zajistil lepší systém, dlouhodobý a smysluplný koncept a efektivní fungování.

Stát, kraje a města spolu vzájemně o dotacích do sportu nekomunikují, neslaďují postup a nemají žádnou společnou ucelenou koncepci. Víc než polovina krajů navíc ani nedisponovala žádnou koncepcí nebo strategickou vizí kterou by se dotace sportu měly dlouhodobě řídit. Teprve v roce 2017 vytvořilo MŠMT rejstříky sportovních organizací a zařízení s cílem zlepšit vzájemnou informovanost a průhlednost financování.

Stát stále ještě nemá ucelenou politiku sportu

Stát se snaží reflektovat četné stížnosti z řad sportovců i široké veřejnosti a zlepšovat veřejné dotace do sportu. Oproti předchozím rokům tak bylo víc financí přerozděleno menším spolkům a klubům na úkor velkých vlivných organizací. Nicméně přesto, že poslední Koncepce podpory sportu 2016-2025 je krok správným směrem, stále dokola se potýkáme s těmi stejnými problémy, na kterých je potřeba zapracovat. Které to jsou? Zas a znovu kvalita a transparentnost, ucelený koncept, přehledná metodika, informovanost a korupce. Stát pořád ještě nedokáže ohlídat spravedlivé rozdělení financí a přesto, že finance dostává velké množství spolků, ty největší sumy stále plynou především velkým zájmovým skupinám s odpovídajícím velkým vlivem. Například podpora sportovišť nejčastěji putovala největším areálům, vlastněným jak jinak než vlivnými lobbisty a bohatými podnikateli jako třeba Miroslav Jansta nebo Miroslav Černošek.

Dalším aktuálním cílem financování sportu je snížit finanční zátěž rodin, která je stále velmi vysoká a dosáhnout alespoň průměrných dotačních standardů v rámci EU. Samo MŠMT uvedlo, že je potřeba lépe mapovat činnost krajů a obcí, aby se předešlo překrývání dotací. Stát si je tedy přinejmenším problémů vědom. Situaci nepomáhá ani frekvence, s jakou se na MŠMT střídají ministři, v čele rezortu se totiž za posledních 10 let vystřídalo 12 lidí. Dotace jsou stále zcela neadekvátně monitorované, vzájemná informovanost institucí i veřejnosti mizivá a systém téměř nulově koordinovaný. Mohlo se tak stát, že dotace některým organizacím se překrývaly, a zatímco jedna organizace dostala finance od státu i od města, jiná organizace v jiném druhu sportu nedostala žádnou finanční podporu.

Pravidla žádostí a kritéria přidělení dotace se navíc obvykle v jednotlivých krajích liší. To znamená, že pro svazy a kluby je velmi obtížné zorientovat se, co je správné, co není správné a jak vlastně o finance žádat. Žádost, která uspěje u státu nemusí uspět v kraji, protože každý má svoje vlastní pravidla a metodiku. Zpětná kontrola toho, kdo, jak a na co finance skutečně použil je navíc stále velmi nízká.

Jak kvalitě, tak průhlednosti má také prospět plánované zvýšení zpětných kontrol využití dotací, kam finance plynuly a k jakému účelu byly reálně využity. Zda se věci skutečně hýbou od úmyslu k realitě uvidíme po zhodnocení následujícího období a plném uvedení nové koncepce do chodu.

Napsal(a) Jitka Richterová | Foto Jaroslav Pešek

Štítky sport, dotace, MŠMT,

Kam dál?

Co žene sportovce do čím dál tím větších extrémů, aneb přetváří...

čtvrtek, 11. dubna 2019, 14:47

Co žene sportovce do neustále větších extrémů? Je to individuální potřeba posouvání hranic nebo požadavky společnosti na show,...

Kterak vegetariáni svět zachraňují, aneb nový trend nejen ve sportu

čtvrtek, 11. dubna 2019, 14:45

Ještě před pár lety by si nikdo nemyslel, že při vegetariánství jde sportovat. A když už by to šlo, tak rozhodně ne s dobrými...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Zafranović chystá film o Dubčekovi, Brežněva ztvární Depardieu

Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu. Novinářům o tom informoval producent Andrej Antonio Leca. Natáčení filmu je plánované na rok 2021, o rok později by měl mít světovou premiéru.

Denně dělám i třináct operací, říká plastický chirurg Měšťák

I třináct operací denně stihne plastický chirurg Jan Měšťák, který v pondělí oslaví 75. narozeniny. Za rok jich udělá kolem pěti stovek, pracuje i v sobotu, řekl v rozhovoru. Nejnáročnější a nejzodpovědnější pro jsou podle něj operace nosů, lidem ale nejvíc mění život.

Cibule stojí dvojnásobek než loni, zdražil i květák či brambory

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni, o více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily máslo, vejce, cukr a ovoce. Vyplývá to z červencových průměrných cen, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistici každý měsíc sledují a zveřejňují ceny šesti desítek potravin.