Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Dotační labyrint sportu, aneb státní financování je stále na míle daleko od koordinovaného a transparentního fungování

 
neděle, 5. května 2019, 17:52

Sport hraje ve společnosti velmi významnou roli a zaslouží si proto adekvátní finanční podporu. Tak zní začátek koncepce EU i ČR, i přesto je ale u nás sport dlouhodobě podfinancovaný. V dnešním článku si trochu přiblížíme, jak vlastně státní financování sportu funguje a jakým překážkám stále čelí.

Komu financování plyne a na co je možné žádat o finanční příspěvek?

Sportovní kluby a organizace u nás mají možnost získat dotace z několika zdrojů. Jednak ze státního rozpočtu a z rozpočtu územně samosprávních celků. Krom toho získávají sportovní organizace finance také ze sponzorství, z vlastní hospodářské činnosti a v neposlední řadě z členských a oddílových příspěvků. Zatímco profesionální sport se obvykle snadno ufinancuje z příspěvků sponzorů a výnosů z reklam, volnočasový a dobrovolný organizovaný sport je odkázaný především na finance ze státního rozpočtu.

Stát si jako svojí prioritou v zákoně stanoval hlavně dětský a mládežnický sport. Přesto vidíme, že velké částky dotací stále plynou na mnohé jiné účely. Kategorií, ve kterých mohou sportovní organizace žádat o dotaci je hned několik. Celkem se dotace poskytují v 10 tzv. programech, od sportovní reprezentace ČR, talentovanou mládež nebo organizace školního a univerzitního sportu přes činnost sportovních organizací a svazů, údržbu a provoz sportovišť, významné sportovní akce až po organizaci sportu ve sportovních klubech nebo pro veřejnost a podporu zdravotně postižených sportovců.

V roce 2018 žádalo o podporu jen v neinvestiční kategorii přes 4000 spolků. Největší částky tradičně plynou do sportů, které jsou atraktivní pro sponzory nebo které mají velký vliv a lobby. Příspěvky, které reálně plynou k žadatelům se nejčastěji pohybují od několika desítek až po několik stovek tisíc. V několika málo výjimkách se ale vyšplhali až do milionových sum, a to právě v případech velkých a vlivných organizací. Krom velkých sportovních svazů podporu nejčastěji dostali také atletické, fotbalové a hokejové kluby, sbory dobrovolných hasičů, oddíly sokolu a až následně další specializované sportovní kluby. V daleko menší míře a mnohem zanedbatelnější částky doputovalo do škol a univerzit, a to i přesto, že to jsou právě ony, které mohou ve velké míře přispět k rozvoji dětského a mládežnického sportu.

Podpora sportu je u nás v porovnání s EU mizivá

Objem dotací do sportu za poslední léta roste a pohybuje se v řádech miliard korun. I tak dál neustále slyšíme stížnosti ze strany funkcionářů o nedostatečných dotacích. Jak moc je u nás sport skutečně podfinancovaný? V porovnání států EU podle toho, kolik financí z veřejných zdrojů na sport dostane jeden obyvatel jsme na 3. místě od konce. Za námi už je jen Malta a Bulharsko. Zatímco ve Francii dostane každý občan přes 180 EUR, v Německu 60 EUR, u nás je to jen kolem 10 EUR. Krom toho, že je sport dlouhodobě podfinancovaný, je navíc také financován neefektivně. Se stejnou částkou bychom mohli dosáhnout mnohem lepších výsledků a dopadů, pokud by stát zajistil lepší systém, dlouhodobý a smysluplný koncept a efektivní fungování.

Stát, kraje a města spolu vzájemně o dotacích do sportu nekomunikují, neslaďují postup a nemají žádnou společnou ucelenou koncepci. Víc než polovina krajů navíc ani nedisponovala žádnou koncepcí nebo strategickou vizí kterou by se dotace sportu měly dlouhodobě řídit. Teprve v roce 2017 vytvořilo MŠMT rejstříky sportovních organizací a zařízení s cílem zlepšit vzájemnou informovanost a průhlednost financování.

Stát stále ještě nemá ucelenou politiku sportu

Stát se snaží reflektovat četné stížnosti z řad sportovců i široké veřejnosti a zlepšovat veřejné dotace do sportu. Oproti předchozím rokům tak bylo víc financí přerozděleno menším spolkům a klubům na úkor velkých vlivných organizací. Nicméně přesto, že poslední Koncepce podpory sportu 2016-2025 je krok správným směrem, stále dokola se potýkáme s těmi stejnými problémy, na kterých je potřeba zapracovat. Které to jsou? Zas a znovu kvalita a transparentnost, ucelený koncept, přehledná metodika, informovanost a korupce. Stát pořád ještě nedokáže ohlídat spravedlivé rozdělení financí a přesto, že finance dostává velké množství spolků, ty největší sumy stále plynou především velkým zájmovým skupinám s odpovídajícím velkým vlivem. Například podpora sportovišť nejčastěji putovala největším areálům, vlastněným jak jinak než vlivnými lobbisty a bohatými podnikateli jako třeba Miroslav Jansta nebo Miroslav Černošek.

Dalším aktuálním cílem financování sportu je snížit finanční zátěž rodin, která je stále velmi vysoká a dosáhnout alespoň průměrných dotačních standardů v rámci EU. Samo MŠMT uvedlo, že je potřeba lépe mapovat činnost krajů a obcí, aby se předešlo překrývání dotací. Stát si je tedy přinejmenším problémů vědom. Situaci nepomáhá ani frekvence, s jakou se na MŠMT střídají ministři, v čele rezortu se totiž za posledních 10 let vystřídalo 12 lidí. Dotace jsou stále zcela neadekvátně monitorované, vzájemná informovanost institucí i veřejnosti mizivá a systém téměř nulově koordinovaný. Mohlo se tak stát, že dotace některým organizacím se překrývaly, a zatímco jedna organizace dostala finance od státu i od města, jiná organizace v jiném druhu sportu nedostala žádnou finanční podporu.

Pravidla žádostí a kritéria přidělení dotace se navíc obvykle v jednotlivých krajích liší. To znamená, že pro svazy a kluby je velmi obtížné zorientovat se, co je správné, co není správné a jak vlastně o finance žádat. Žádost, která uspěje u státu nemusí uspět v kraji, protože každý má svoje vlastní pravidla a metodiku. Zpětná kontrola toho, kdo, jak a na co finance skutečně použil je navíc stále velmi nízká.

Jak kvalitě, tak průhlednosti má také prospět plánované zvýšení zpětných kontrol využití dotací, kam finance plynuly a k jakému účelu byly reálně využity. Zda se věci skutečně hýbou od úmyslu k realitě uvidíme po zhodnocení následujícího období a plném uvedení nové koncepce do chodu.

Napsal(a) Jitka Richterová | Foto Jaroslav Pešek

Štítky sport, dotace, MŠMT,

Kam dál?

Co žene sportovce do čím dál tím větších extrémů, aneb přetváří...

čtvrtek, 11. dubna 2019, 14:47

Co žene sportovce do neustále větších extrémů? Je to individuální potřeba posouvání hranic nebo požadavky společnosti na show,...

Kterak vegetariáni svět zachraňují, aneb nový trend nejen ve sportu

čtvrtek, 11. dubna 2019, 14:45

Ještě před pár lety by si nikdo nemyslel, že při vegetariánství jde sportovat. A když už by to šlo, tak rozhodně ne s dobrými...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Milion chvilek považuji za parodii na Občanské fórum, říká mluvčí Jiří Ovčáček. Kandidaturu na prezidenta nevylučuje

„Praha je díky prázdninám prázdná. Přijel jsem dřív, než jsem čekal,“ začal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po podání ruky před rozhovorem. Na hausbót na Císařské louce v Praze totiž dorazil se slušným předstihem. Z původně plánovaných čtyřiceti minut povídání se setkání protáhlo na téměř dvojnásobek. Kromě uvolněných témat se bývalý novinář a dnes asi nejkontroverznější mluvčí v tuzemsku rozpovídal také o tom, za jakých okolností by byl ochoten kandidovat na prezidenta a proč nemůže přijít na jméno spolku Milion chvilek.

Pamětní bankovky s Karlem Gottem lidé vykoupili během čtyř hodin. Při čekání ve frontách musela zasahovat i policie

V Praze se včera prodávaly pamětní eurobankovky s portrétem zpěváka Karla Gotta. K výročí jeho 80. narozenin vydala společnost Nunofia celkem 5 tisíc bankovek s nominální hodnotou nula euro. Ve frontách na ně čekaly tisíce lidí. Vyprodány byly během zhruba čtyř hodin. Den po vyprodání se cena bankovek v aukcích pohybuje v řádech tisíců korun.

Lidé si zvykají na vratné kelímky. Podnikům ale přibyla práce

Letní večery lákají na budějcký Sokolák spoustu lidí. Například v kavárně Coffe on the go nebo v klubu K2 už ale nedostanete drink do klasického jednorázového kelímku, ale do vratného. I když je na něj záloha padesát korun, lidé si pomalu zvykají. Podle ankety na Budějcké Drbně o zavedení vratných kelímků je patrné, že lidé nápad kvitují, a mají z něho radost i samotní majitelé podniků. Jejich realizace a následná cesta k zákazníkovi, ale není jednoduchá a jsou s ní spojené i trable.